here i'm not definitely happy.

21. prosince 2015 v 20:28 | C. |  Diary
citím se polovičně.
tak jako bych se tady necitíla jako doma, i když doma v podstatě jsem.

Nevím proč, ale celý můj život (samozřejmě, že ne doslova celý život, ale nějakou dobu, kdy už myslím, jako člověk nad svým životem, co v životě chce, jaké jsou jeho ideály, sny, životní plány) mě to táhne do ciziny. Možná to je tím, že můj taťka často na ČR nadává a celý můj život (zase jak už jsem psala) chce ať jdu bydlet do ciziny (dle jeho názoru nejlépe do Německa nebo Švýcarska, Rakousko může být taky). Možná proto se celý můj život snažím být nejlepší v jazycích a pak se v dospělosti odstěhovat.

Vím, že to tak má skoro každý v mém věku a málokomu se to podaří nebo se naopak vrátí zpátky "domů" ale i tak je to pro mě jeden z mých snů, respektivě mých životních priorit. Samozřejmě je tu několik věcí, které bych měla jako určitou negativní stránku toho všeho... Ano bude mi chybět rodina, protože ta je základ. Nejvíce by mi asi chyběl můj táta... S ním si prostě nejvíc rozumím a cítím u něho takovou tu oporu, to že mi v určitých směrech věří, i když mi to třeba neřekne přímo, jde to na něm vidět a nechci ho prostě zklamat. Samozřejmě i máma, která tu pro mě je celou dobu, celý můj život (stejně jako táta)...Máma mi spíše říká, že tu pro mě nahlas, ale od táty (i přestože mi to neříká přimo) to cítím více a upřímněji...

country, Move, and before i die image


Je tolik států, kde bych chtěla bydlet, ať už Francie- vždyť Paříž je tak úžasná, Británie- ten častý déšť je přímo něco co bych si hned zamilovala (stejně jako můj taťka, déšť oba milujeme), Španělsko- to počasí, lidi... Itálie - miluju Italy, jejich charakter, to jak se o sebe ty ženy vyloženě starají, mají tak krásný styl a nehorázný šmrnc, Německo, Rakousko, Švýcarsko- tyto státy dávám dohromady, protože jsou pro mě takovou nouzovkou, kdyby se mi nesplnil jeden z mých TOP států, protože to je relativně dost blízko domů... A co by to bylo za článek, kdybych nezmínila USA, že? Myslím, že toto je sen asi kažé blogerky, dobře... každé ne, nebudu přehánět... ale je tam všechno, co si člověk může přát.

Někdy se cítím jako člověk, který v podstatě zklamal ve směru aby miloval svůj stát. Ano, v tomhle směru jsem zklamala. Jediný co tu miluju, je moje město. Je pro mě místem, kde se vždycky ráda budu vracet a vždycky budu hrdá na to, odkud jsem... I tak se tu necítím tak šťastná, jak bych chtěla. Za můj život se vždycky cítím nejštastněji, když jsem v cizině, když jsem byla večer v Sidi Bou Said a stačilo mi tak málo, aby se mi pohly moje koutky úst a vykouzlila jsem tak obrovský úsměv. Nebo když jsem v létě byla s jedním klukem na pláži a seděli jsme a koukali jsme jen na hvězdy. V tu chvíli mi to přišlo jako to nejhezčí co jsem kdy viděla... protože se mi všechno předemnou otevřelo... Viděla jsem najednou ten svět úplně jinak, ne jen JAKO stát, ale jako STÁT. Jako něco, co mi otvírá nové možnosti, něco co cítím. Něco co mi ukazuje lidi, krásy státu, jeho tradice, kuchyni... To, jak se člověk cítí, když poprvé v létě vstoupí na písek a cítí jak ho hřeje na nohách, to jak se člověk cítí, když poprvé jde do moře, ať už poprvé za svůj život, za léto, za posledních X let, to jsem přesně cítila denodenně, když jsem si uvědomila, že jsem v cizině, kde jsem neskonale šťastná.

Vím, že mámu tohle hrozně mrzí, ona je naprostá vlastenkyně, ona by pro ČR dýchala. Vidí to v podstatě všechno hrozně hezky, asi má více otevřeno oči. Já to tak prostě nemám a bohužel to není něco, co by si člověk mohl vynutit. Je to prostě jako láska. Ne, není to něco jako láska. Ona to totiž láska je. Láska k určité zemi. Já bohužel toto k ČR necítím, i když bych chtěla sebevíc. Ráda bych byla ten člověk, který s naprostou hrdostí, radostí v očích odpoví , JSEM ČECH / ČEŠKA.

Taky Vím, že se s tímhle článkem na mě bude valit obrovská kritika, ale toto je něco , co buď cítíte nebo ne. Já ten pocit mám, bohužel jen když jsem v cizině. Moje rodina samozřejmě není z ČR, je to z X koutů světa, nevím jestli mě táhne pryč můj původ, snaha poznání mého původu více než bych mohla, nebo snad jen zvědavost a láska k cestování... Vím jen to, jak se cítím momentálně v ČR...Vím, že se teď necítím štastně. Necítím se úplně, cítím se polovičně. Cítím se asi tak, jakoby jste vzali člověku hlas v momentě, kdy by Vám chtěl něco říct... Jakoby jste zavřeli oči někomu, kdo chce vidět krásu, jakoby jste zlomili nohy někomu, kdo chce utíkat...

Tak jako já chci "utíkat" odsud pryč...

Vaše C.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 21. prosince 2015 v 20:37 | Reagovat

Každý se k tomu stavíme jinak. Mě zajímají cizí země, ale netáhne mě to tam. Prostě mám ráda tu naší českou zemi i přes všechny ty mouchy. Ale žádná země není dokonalá. Nejhorší mi přijde to, že budeš muset začínat úplně od nuly, žádní známí, kamarádi... I když někdy se to může jevit jako dobrá příležitost :-)

2 Beatricia Beatricia | Web | 21. prosince 2015 v 20:41 | Reagovat

To je skvělý článek, zaslouží pochvalu a ne kritiku. Je to dobrá zkušenost studovat, nebo pracovat v cizině. Vždyť to není emigrace, každou chvíli si můžeš odskočit domů. Hlavně si rozmysli zemi, kde bys chtěla být, a zaměř se dokonale na studium toho jazyka. To ti velice usnadní pozici v cizině. No, a když se ti tam nebude líbit, tak se prostě vrátíš. Nebo se tam vdáš a budeš šťastná. :-)

3 Lauralex Lauralex | Web | 21. prosince 2015 v 20:45 | Reagovat

Grinche opakují zítra v 9 ráno.

4 Lia Lia | E-mail | Web | 21. prosince 2015 v 21:22 | Reagovat

Já jsem napůl z Ukrajiny a napůl z Ruska ^^ Ale podle mého přijmení možná i něco z Německa? Možná, každopádně chci poznat rodinu na Ukrajině, musí to být vzrušující, když se celý život vidíte jen přes webku.

5 Andey Andey | Web | 22. prosince 2015 v 19:30 | Reagovat

Já bych chtěla hodně cestovat a studovat v Aglii, ale ještě nevím, kde bych chtěla bydlet, to je pro mě dávná budoucnost. :) Vím jistě, že někde v jižních státech žít nechci.
Každého to táhne někam jinam, tak jdi tam, kde budeš šťastná. :)

6 *Anne *Anne | Web | 23. prosince 2015 v 13:50 | Reagovat

Pane bože! ??? máme to úplně stejně, taky se tu necítím plně šťastná,teprve v Itálii jsem doma, kdo nezažije a necítí,nepochopí .. :-)

7 *Sabush *Sabush | Web | 23. prosince 2015 v 17:39 | Reagovat

Takisto mám často pocit že by som najradšej niekam vypadla :D .. dosť často cítim že ma ludia nechápu v ničom a je im všetko jedno a túžim sa vypariť.. ale dúfam, že v budúcnosti sa mi to splní <3

8 cincina cincina | Web | 23. prosince 2015 v 19:32 | Reagovat

Jako jistě, cizina má své výhody:) Určitě vyděláš víc peněz než tady, zdokonalíš si jazyk, poznáš památky, nové lidi a celkově tu kulturu. Taky jsem kdysi chtěla vypadnout. Ale čím jsem starší, tak zjišťuji, že jsem línější a nechce se mi z Česka. Já mám naši zemi ráda, i když jsou věci, které by očividně potřebovaly změnu:D Ale prostě rodná zem je rodná zem a nikdy bych ji nezavrhla:)

9 Sandra Sandra | Web | 24. prosince 2015 v 12:31 | Reagovat

nič si z toho nerob:) ja mám tiež také stavy,keď míám chuť odísť z tejto krajiny a ísť niekam preč,preč od každého jedného a byť len sama so sebou.. toto sa mi stáva dosť často ale vždy sa snažím zahnať takéto myšlienky preč..
samozrejme,ja milujem cestovanie a viem,že ako dokončím školu atď. tak sa kdesi vyberiem:)
takže je to úplne normálne:)
ale nebuď smutná,nemysli negatívne,dnes sú Vianoce a ja ti prajem aby si si tento deň užila neskutočne moc,aby si sa poriadne najedla a aby si strávbila príjemnú atmosféru v kruhu svojich blízkych a rodiny♥♥♥!

10 Veru* Veru* | Web | 25. prosince 2015 v 1:12 | Reagovat

Chápu jak to myslíš. Já to tady mam celkem ráda ale myslim si spíš že chci cestovat. Nevim přesný místo kam bych chtěla ale prostě chci cestovaat. Chvilku bejt tady, pak tam, za chvíli zase tamhle..
Nemusíš se kvůli tomu cejtit špatně. Každej je jinej)

11 Clo♡ Clo♡ | Web | 26. prosince 2015 v 20:05 | Reagovat

Cítím tě, holka. Totálně tě cítím. Taky odsud chci utéct pryč, co nejdřív to půjde.

12 Beatrix Beatrix | E-mail | Web | 26. prosince 2015 v 21:36 | Reagovat

Tak to já jsem totální vlastenkyně, miluju českou hudbu, kuchyni, s lidmi už je to horší, ale prostě jsem se tu narodila! Ano, jet na rok dva do ciziny je můj sen, naučit se jazyk, poznat nové věci a lidi... Ale vrátit se sem a prosazovat nové zkušenosti, to je teprve výzva :)

13 Lucka Lucka | E-mail | Web | 2. ledna 2016 v 10:41 | Reagovat

Páni, jako kdyby jsi mi brala slova z úst. Ty pocity, co popisuješ, tak takhle nějak jsem na tom já. Abych se přiznala, tak lásku k cizině jsem pocítila už na střední a od té doby chci vyrazit do světa, naopak naši to moc nechápu. Věta typu: "A ty si myslíš, že tam na tebe někdo čeká?" Tole jsem slyšela stokrát... A přesto chci jet, chci něco zažít, naučit se víc jazyků, dokázat si, že na to mám a že se v cizím prostředí nesesypu. Abych se přiznala, tak jedinou sympatii cítím ke svému rodnému městu, kde mám babičku, ale sama tam už nežiju, jinak mi celá tahle země nic neříká. Neposlouchá se to asi hezky, ale já to tu nemám ráda. Nelíbí se mi zdejší příroda nebo podnebí... Nevím, jak to nazvat, ale prostě se tu necítím doma. Je to těžké vysvětlit, tak jen chci, abys věděla, že tě chápu. A jednou se nám to určitě povede. :-)

14 myantisecretdiary myantisecretdiary | 3. ledna 2016 v 13:10 | Reagovat

Nemyslím, že by niekto mal právo kritizovať to čo si napísala. Boli to pocity, ktoré naozaj cítiš a o ktorých nerozhoduješ :) som rada na Slovensku, mám ho rada, ale keďže študujem bilingválne gymnázium je viac ako pravdepodobné, že odídem. Vymenovala si všetky krajiny, ktoré chcem navštíviť, ale Anglicko je asi moja srdcovka. Ten týždeň, ktorý som tam strávila patril k najlepším v živote :) Myslím, že nie si jediná ktorá to tak cíti a je úplne normálne, že chceš odísť z miesta kde sa necítiš šťastná :) Dúfam, že sa ti podarí íst tam kde hceš a násjť tam štastie :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama